Odpadová firma založená loni spolkem obcí na Malé Hané se nejspíš už od příštího roku rozroste o řadu obcí směrem na západ včetně sedmitisícových Letovic. V tak velkém městě zatím popeláři Malé Hané nejezdí.
Svoz odpadu na Boskovicku
„Všichni teď řeší staré smlouvy, je to docela euforie, denně mám čtyři až pět starostů na telefonu, chodím na zastupitelstva,“ uvedla před časem v rozhovoru pro Ohlasy Olga Dočkalová, sudická starostka a šéfka Technických služeb Malá Haná, které fungují od začátku letošního roku. Starostka svými slovy narážela na fakt, že se jim podařilo rozjet odpadovou společnost a vyvázat se tak z područí v regionu dominantní nadnárodní firmy Suez.
V současnosti má svazek obcí, které společnost vlastní, pětadvacet členů. Jak už ale naznačila Olga Dočkalová v rozhovoru, jejich počet poroste. „Od ledna příštího roku bychom mohli mít kolem čtyřiceti obcí,“ řekla. Mluvila však jen obecně o počtu, redakce Ohlasů proto oslovila starosty jednotlivých obcí na Boskovicku, aby zjistila, jak dnes mají zajištěný svoz odpadu a zda zvažují nějakou změnu.
Zatímco první vlnu obcí ve svazku Technických služeb Malá Haná má na svědomí nespokojenost se službami firmy Suez, další rozšiřování svazku souvisí se třetím důležitým regionálním hráčem v odpadech, Technickými službami Letovice. Ty dnes sváží odpad nejen v Letovicích a jejich místních částech, jako je Zboněk nebo Babolky, ale také v samostatných obcích například kolem letovické přehrady – ovšem tento stav už nebude mít dlouhého trvání.
Po loňských komunálních volbách se v Letovicích kompletně vyměnilo vedení a noví představitelé místní radnice se začali zajímat o situaci v městských Technických službách – i proto, že na tom byly velmi špatně s hospodařením. Za rok 2018 nahromadily ztrátu tří milionů korun, do té doby byly podle zveřejněných účetních uzávěrek od roku 2009 vždy mírně v plusu.
„Z našeho pohledu došlo k neopodstatněnému nárůstu pracovníků, na které nebyly technické služby schopny při svém obratu vydělat. To, co dříve dělala jedna ekonomka, najednou dělaly tři, plus jedna na dohodu o provedení práce,“ vysvětlil místostarosta Letovic Radek Procházka, proč ztráta vznikla. Ekonomika však podle něj nebyla jediným důvodem. Nebyly zároveň plněny zákonné povinnosti například ve věci hlášení odpadů.
Na místo šéfa služeb se tak po ročním ředitelování Luďka Elbla, za něhož ztráta vznikla, vrátil Miroslav Doskočil, který stál v čele podniku už od roku 1996. Přesto však letovická radnice ani za jeho přítomnosti na vedoucím postu nepočítá, že by technické služby fungovaly jako dříve. „V současné době se město rozhoduje, jak dál v odpadovém hospodářství, a protože to je stěžejní činnost technických služeb, bude nutné znovu definovat, co v nich zůstane,“ doplnil letovický místostarosta.
Jedno je jasné: odpadové hospodářství, které představuje 90 procent činnosti služeb, už si letovický podnik samostatně zajišťovat nebude. Radní v dubnu souhlasili se vstupem do spolku Technických služeb Malá Haná. Krok ještě musí posvětit zastupitelé. „Odpadové hospodářství je spojené s velkou administrativní zátěží a neustálými legislativními změnami. Tento krok tak byl vyvolán ekonomikou a legislativou,“ sdělil místostarosta, který vylučuje, že by za radikální změnou stála nespokojenost některých obcí s letovickými službami. To však některé přiznávaly a sami občané si stěžovali na kvalitu vyvážení odpadů či úklidu komunikací.
Na Boskovicku se s oznámením, že odpad už nebudou zajišťovat Letovice, najednou objevilo velké pole volných „zákazníků“. Suez však doposud u nikoho neuspěl. „Impulz vzešel od samotných obcí, neobesílali jsme je dopředu s nabídkou, to až později, když si od nás jednotlivé obce vyžádaly informace,“ doplnila Olga Dočkalová. Začlenění Letovic podle ní bude strategický krok v dalším rozvoji Malé Hané.
Obce kolem Křetínky už vstup do spolku schválily a chtějí, aby u nich vyvážela tato „svazková“ firma. Někteří starostové ale ještě nemají situace vyřešenou jako v případě Nýrova nebo Rozsíčky.
Na počet obcí v regionu se však tato mladá odpadová společnost Suezu bleskurychle vyrovná. Každá bude vyvážet odpad v přibližně třicítce obcí Boskovicka, v dalších poté za hranicemi Jihomoravského kraje na Svitavsku nebo Prostějovsku.
Na otázku, proč nešly Letovice cestou výběrového řízení, případně výběrem zahraniční společnosti, jako je Suez, má místostarosta jasnou odpověď. „Svazek je stoprocentní věcí samospráv zúčastněných obcí a ty nejsou zaměřeny na tvorbu zisku, ale na službu a její kvalitu. Dá se tak říct, že vstupem do svazku budou odpady dál zajišťovány samosprávou, jen dojde k zefektivnění celého systému,“ dodal místostarosta.
Malá Haná bude mít takřka celý region od Boskovic na sever, ale u tohoto rozšíření se nezastaví. Podle jednatelky Olgy Dočkalové chtějí získávat další obce směrem k jihu, a jít k Drnovicím a Lysicím. Budou tím totiž zároveň blíže k Brnu, a tedy i spalovně, kam budou vozit odpad, až bude drahé nebo zakázané skládkování v Březince. Tam odpad vozí dnes.
Lysice už dnes členy jsou, Drnovice se mohou stát. Nedávno Suezu stejně jako Voděrady vypověděly stávající smlouvu, čímž jim začala běžet výpovědní lhůta. Během ní si mohou rozmyslet, co dál. Situaci se Suezem řeší také Štěchov nebo Horní Smržov.
Další obce však u nadnárodní firmy i nadále zůstávají. Zatím to nevypadá, že by v celém regionu probíhala „odpadová revoluce“, i když už samotný vznik firmy svazku obcí otázku nakládání s odpady rozvířil. Alespoň se tak dá usuzovat z vyjádření představitelů obcích spadajících úředně pod Boskovice.
„Zatím to v plánu nemáme, uvidíme, co příští rok,“ řekla starostka Žerůtek Gabriela Stejskalová. Opatrný je i starosta Olešnice Zdeněk Peša. „Vyčkal bych s nějakými rychlými změnami. Svážení odpadu je náročná věc,“ upozornil s tím, že však krokům obcí rozumí, že jsou s kvalitou služeb Suezu nespokojeni. I v Olešnici podle jeho slov v zimě řešili se Suezem problém.
Obce tak čekají, jak se bude dál vyvíjet svážení v obcích pod hlavičkou Technických služeb Malá Haná. Ty od července dokonce plošně zavádí svážení tříděného odpadu (plastu, papíru a bioodpadu) z každé domácnosti, tedy takzvaný systém door-to-door. „Zatím nás nikdo se zapojením do svazku neoslovil. Pokud se tak stane, budeme se tím zabývat,“ poznamenal další ze starostů, Tomáš Beránek z Bedřichova.
O změně oslovení starostové neuvažují, nebo o ní přinejmenším nemluví, přestože jsou někteří z představitelů obcí na Suez naštvaní – jako například starosta Újezdu u Boskovic Miroslav Odehnal. „Pro mě je nepochopitelné, že Suez neváží odpad konkrétní obci, říkají, že to odhadují výpočty, ale my chceme vážit. Jestliže nezačnou, půjdeme od nich pryč,“ sdělil naštvaně starosta. Podle množství odpadu totiž firma účtuje obci své náklady, a proto obce na vážení tlačí.
Zdroj: ohlasy.info