Jak chtějí zajistit zvýšení třídění komunálních odpadů obce v regionu Malá Haná vypráví starostka obce Sudice Olga Dočkalová. Zdůrazňuje také význam kontrolních procesů v odpadovém hospodářství a nutnost osvěty občanů.
Jaké reálné nástroje pro zajištění plánovaných cílů třídění komunálních odpadů chceme využít?Dnes se hodně propagují různé systémy slev na poplatcích pro třídící občany, ale to může být dvousečné. Nemyslím si, že existuje systém spravedlivý pro všechny.
Systém slev na poplatcích podle třídění není spravedlivý pro občany, kteří odpad téměř netvoří a předcházejí jeho vzniku. Ovšem když tyto občany nějak finančně oceníte, tak budete hledat odpad za obcí nebo jej budou lidé pálit v kotlích a tvrdit, že předcházejí vzniku odpadu. Domnívám se, že pro občany by se mělo stát třídění samozřejmou součástí života i bez finanční motivace. Poplatky stanovené vedením obce by měly být nastaveny podle toho, jak se zapojí celá obec. Jde o to, aby všichni společně v obci začali nad produkovanými odpady přemýšlet.
V naší obci bude v první řadě třeba podpořit současné aktivní občany – tzv. třídiče, kteří chtějí třídit a třídí. Většinou si stěžují na stále plné kontejnery na sběrných hnízdech. Vedení obce hnízda několikrát rozšířilo a zvýšilo četnost vývozů kontejnerů, přesto je to stále nedostačující. V malé obci bez bytových domů je vhodné a účinné tedy dát nádoby na třídění přímo do domácností a občané tuto možnost většinou vítají.
Dále je třeba vyvinout tlak na netřídiče. Ten spatřuji především ve finanční rovině – kdo bude chtít třídit, obdrží domů zdarma nádoby na tříděný odpad s čárovými kódy a poplatek za odpad zatím zůstane na stejné výši. Kdo nebude chtít třídit, bude platit poplatek za všechny osoby v domácnosti v maximální výši, tedy 1000 Kč za občana a rok. Platí heslo: „Nemusíš třídit, ale musíš si nejdražší netříděnou složku zaplatit.“ Pro netřídiče může být impulzem k třídění také snížení četnosti vývozu nádob na SKO po zavedení systému door to door.
Jsem toho názoru, že i ze strany legislativy by bylo vhodné zavést zákonnou povinnost, že poplatek za sběr, nakládání, svoz a likvidaci odpadu ponesou občané v plné výši vynaložených nákladů obce. Současný systém funguje v mnoha případech tak, že obec doplácí na likvidaci odpadů, aby nemusela zvedat poplatky a nepopuzovala tak své občany. Anebo vede k předvolebním alibistickým praktikám typu „ odpady zdarma“, aby se kandidáti zalíbili voličům.
V obcích, kde veškerou tíhu nákladů nesou obyvatelé, musí zase vedení obcí čelit argumentům, že u vedlejší obce je poplatek nižší, tak „proč to nejde u nás? “. Pokud vše budou platit obyvatelé ze zákona, může to být jeden z dalších motivačních systémů občanů k většímu třídění i předcházení vzniku odpadů. Pro vedení obcí je to zase impuls k aktivnímu přemýšlení co změnit, vylepšit nebo jak zapůsobit na občany, aby se poplatky nemusely navyšovat.
Zvýšení skládkovacích poplatků a zavedení třídící slevy může vyvinout tlak na další starosty, aby začali řešit obecní odpadové hospodářství. Pokud v obcích, kde fungují velké svozové společnosti, neuchopí samo vedení obce problematiku odpadů do svých rukou, nic zásadního se nezmění. Velké svozové firmy nemají žádnou motivaci, aby pomáhali svým zákazníkům, tedy obcím, aby občané více třídili nebo předcházeli odpadům. Tyto společnosti pouze jednoho dne navýší poplatky a odůvodní to schváleným zákonem o odpadech.
Skládkovací poplatky tedy mohou plnit i funkci motivační pro obce, ale zato by se měly prokazatelně vracet zpět na financování zařízení na zpracování odpadu přímo do krajů. Pak je lze vnímat jako dobrý motivační nástroj nikoliv jako další finanční postih obcí.
Jedním z kroků pro zajištění plánovaných cílů recyklace je kontrola – nejen přes jednoduchý program v počítači, kdy si starosta obce zkontroluje, zda z jednotlivých domů skutečně odchází tříděný odpad. Jednou za čas se provedou třeba namátkové kontroly popelnic při vývozech, aby se ověřilo, zda obsahují jen to, co skutečně mají. Tím je možné zabránit obcházení systému občany.
Dalším možným nástrojem je informovanost a osvěta obyvatel. V listopadu 2018 proběhly ve všech obcích DSO besedy s občany, kde byl detailně představen celý systém třídění „ door to door“, nová svozová společnost a důvody, které vedly starosty ke změně a zavedení nových trendů v odpadovém hospodářství obcí našeho regionu. Besedy měly velmi dobrou odezvu a hojnou účast. Osvěta obyvatel byla dotačně podpořena také Jihomoravským krajem, kterému patří velké díky za podporu obcí v jejich aktivním počínání.
V osvětě i besedách pro občany budeme dále pokračovat i po zavedení systémů. Je potřeba zajistit vysokou úroveň informovanosti obyvatel, ať už o smyslu třídění, o výsledcích za jednotlivé obce nebo o praktických poznatcích z jednotlivých svozů. V regionu je velká provázanost obyvatel s okolními obcemi, takže tyto údaje budou pro obyvatele v celé naší oblasti zajímavé. Přímou komunikaci s občany, jakožto producenty odpadů, vnímáme jako klíčovou činnost. Jak si své občany vychováme, takové bude odpadové hospodářství obce.
Pro naplnění závazků v odpadovém hospodářství bude Česká republika potřebovat více obcí, které nebudou váhat razantně změnit zajeté zvyky. Stát by měl na oplátku prioritně pomoci při budování zařízení na zpracování a využívání odpadů, kterých je stále málo. Měl by legislativně podpořit využívání recyklovaných materiálů ve výběrových řízeních pro samosprávy, aby tyto firmy měly odbyt. Na místě by byla i větší osvěta a prezentace výrobků z tříděného odpadu, aby všichni viděli, že třídění má smysl. Ruku v ruce by mělo také jít předcházení odpadů už u výrobců.
Zpět na první část: Síla obcí je skryta ve sdružování do svazků I.
Zdroj: www.komunalniekologie.cz
Technické služby Malá Haná s.r.o.
